Virtuální a rozšířená realita jako běžná součást našeho života

„Virtuální realita má v byznysu řadu využití.” Robin Pultera o možnostech zapojení VR do podnikání

Brainz VR Cinema a Music House, dva unikátní projekty pro virtuální realitu, vytvořené pražským kreativním studiem Brainz Immersive. Oba jsem si vyzkoušela na vlastní kůži - tedy v tomto případě spíš na vlastní oči a uši - a zážitek to byl neopakovatelný! Nikdy před tím by mě nenapadlo, jak dokonale dokáže virtuální svět člověka pohltit. O virtuální realitě, rozšířené realitě a využití jejích nekonečných možností v byznysu jsem si povídala s Robinem Pulterou, spolumajitelem skupiny Brainz Studios a ředitelem Brainz Immersive.

Robine, můžeš mi hned na úvod upřesnit, na jakou oblast se ve virtuálním světě zaměřujete?

Brainz Immersive v současnosti vytvářejí projekty pro virtuální a rozšířenou realitu klientům na zakázku. Původně jsme se chtěli primárně zaměřit na oblast virtuální reality (VR). Rozšířená realita (AR) se totiž zdála být na okraji zájmu, než ji dala druhý dech společnost Apple a následně další. Dnes se ale věnujeme obojímu, protože tvorba aplikací a obsahu pro obě technologie vyžaduje z velké části podobné know-how. Společně s digitálním studiem Brainz Disruptive se o klienty staráme pod jednou značkou Brainz Studios.

Robin Pultera, ředitel immersive studia a spolumajitel skupiny Brainz Studios

Tvorbou projektů pro VR a AR se už i u nás zabývá stále více firem, v čem jste právě vy výjimeční?

Lišíme se od konkurence tím, že jsme opravdu fullservisoví. V IT prostředí vzniká hodně studií, které se zabývají AR a VR. Tyto IT firmy mají vlastní vývojářské oddělení, dokonale znají technologii a po technické stránce vyrobí téměř cokoli. Problém ale je, že je moc nezajímá obsah, neumí ho kreativně vytvořit. Na druhé straně tu jsou superkreativní studia a reklamní agentury, které tyto nové technologie začínají pomalu nabízet svým klientům, ale zase je neumí zpracovat technicky. My máme tým lidí z obou těchto světů, takže dokážeme obsáhnout celý projekt od začátku až do konce. Další naší výhodou je, že už máme za sebou spoustu práce. Jsme schopni přijít za klientem a pomoci mu pochopit, na co je virtuální realita dobrá a k čemu ji může využít ve svém byznysu.

„Jsme něco mezi imerzivním herním studiem a filmovou produkcí budoucnosti“ říká o Brainz Immersive Robin Pultera.

Jaký je vlastně rozdíl mezi virtuální realitou a rozšířenou realitou?

Virtuální realita člověka kompletně přenáší do digitálního zážitku. Je to v tomto ohledu vůbec nejpokročilejší technologie. Pro vstup do virtuálního světa je potřeba speciální helma, kterou si uživatel nasadí, a tím je zcela pohlcen jeho zrak a sluch. Ocitá se v digitálním světě. Často mívá ještě v rukou ovladače, pomocí kterých může sám intervenovat.

Na rozdíl od toho se v rozšířené realitě digitální svět promítá do toho našeho, reálného. Průkopníkem v praktickém využití AR je např. firma IKEA. Ta, prostřednictvím aplikace, kterou si každý může stáhnout do svého mobilu či tabletu, umožní vyzkoušet jednotlivé kusy nábytku včetně reálného měřítka jednoduše promítnutím na vybrané místo doma nebo kdekoli jinde.

K čemu všemu může firma VR využít pro svůj byznys?

Velké množství klientů vnímá využitelnost VR primárně pro oblast her nebo pouze jako jednorázovou ukázku inovace. Ale virtuální realita je kompletně nové médium a byznysových i jiných využití je celá řada. Začíná to výcvikem zaměstnanců, kdy můžeme posadit desítky, stovky zaměstnanců do automatizovaného tréninkového centra a umožnit jim vyzkoušet si jakoukoli výrobní operaci nebo proces zcela bez rizika.

Jedna ze silných stránek VR je schopnost uživateli umožnit přesně vnímat měřítko a prostor. Takže velké možností se nabízí v oblasti inženýringu a vizualizace staveb. Nebo můžeme vytvářet virtuální prohlídky destinací, což je zase ideální pro odvětví cestovního ruchu. Vzdělávání, zdravotnictví… Je toho opravdu hodně.

Virtuální projížďka v legendárním modelu Laurin & Klement – Škoda 110

V této souvislosti mě napadl jeden zajímavý projekt, který jsme dělali pro ŠKODA AUTO. Od klienta jsme dostali zadání připravit virtuální projížďku kolem Pražského hradu v jejich prvně sériově vyráběném modelu Laurin & Klement – Škoda 110 zasazenou do 30. let. Projížďka byla určena pro prezentaci značky na veletrzích v Číně. Cílem bylo ukázat historii značky a také umožnit čínským zákazníkům svézt se alespoň jednou ve veteránu, protože ty v Číně prakticky neexistují. Projekt krom veletrhů slouží dál jako stálá instalace v muzeu v Mladé Boleslavi.

Jaké projekty ve VR pro klienty dokážete tvořit?

VR má sílu v tom, že diváka zcela vtáhne do digitálního zážitku, umí ho pohltit. Dobře přenáší emoce. Je proto skvělá pro oblast brand experience, což je taková naše královská kategorie. Vytvoříme pro klienta zážitek spojený s jeho značkou, prostřednictvím něho si pak v showroomu nebo na eventu zákazníci značku „prožijí“. Za poslední dva roky jsme realizovali desítky podobných projektů. Vyprávíme příběhy značek nebo často ukazujeme, jak to vypadá u klienta ve výrobě. Hodně děláme vlastní projekty v oblasti hudby a divadla. Hudební a filmová tvorba nás obecně hodně zajímá, díky tomu vznikly dva naše VR projekty – Brainz VR Cinema (virtuální kino) a Brainz Music House.

Zmínil jsi projekt virtuálního kina…

Ano, Brainz VR Cinema… V ČR jde o unikátní myšlenku a ani v zahraničí není moc podobných produktů a služeb nabízejících takovou přidanou hodnotu. Často za námi chodili pořadatelé filmových nebo hudebních festivalů, kteří chtěli návštěvníkům promítat 3D filmy a projekty ve virtuální realitě. Problém ale byl, že neexistovalo jednoduché řešení pro konzumaci virtuálních zážitků pro více lidí najednou. Neexistoval jeden partner, který dokázal dodat potřebný HW a SW včetně instruktáže. Díky tomu jsme vymysleli jednoduchý 15sedadlový virtuální kinosál s jedním obslužným panelem, kam se nahraje obsah a ze kterého se pak jednoduše obsah přehrává.

Skvělé na tom je, že celé virtuální kino obslouží jedna hosteska. Původně byl projekt vyvinut pro festivaly, ale zjistili jsme, že využití je mnohem více. Teď jsme schopni kinosál zapůjčit i zákazníkům na nejrůznější akce jako takový vstupní VR zážitek. Nejčastěji firmám, které si nové technologie teprve zkoušejí a nechtějí do nich hned zpočátku investovat velké peníze.

Co je podle tebe zásadní při tvorbě dobrého projektu ve VR?

Virtuální realita je hrozně moc o obsahu. Hodně lidí vnímá VR a AR jako nějakou hi-tech sci-fi věc, kupu programování a podobně. A ano, je za tím spousta technických věcí, ale základem je dobrý obsah. Diváka je potřeba vtáhnout do virtuálního zážitku, a ten je silně audiovizuální, takže je nutné vytvořit primárně scénář zážitku, ve kterém se ten uživatel potom ocitne.

„Snažíme se klientům vysvětlit, že VR je technologie, která umožnuje cokoliv“ zmiňuje Pultera.

A co rozšířená realita?

AR je super pro vizualizace produktů v kontextu reálného prostředí. Umí výrobek umístit tam, kde ho zákazník chce reálně využívat. Prezentace je pak daleko intenzivnější než prostřednictvím videa nebo jakéhokoli jiného digitálního média.

Virtuální svět je poměrně novou oblastí, jaké problémy s klienty nejčastěji řešíte? Jde o finance?

Cenová dostupnost technologií je už lepší. V podstatě projekt stojí stejně, jako když si klient nechá udělat mobilní aplikaci. Problém vidím spíš v informovanosti. Většina klientů neví, co jim tyto technologie mohou umožnit. Informovanost je velmi malá, zejména tady na českém trhu. Pokud se u nás klient seznámí se všemi možnostmi použití, většinou se nadchne a začne imerzivní technologie používat.

Prozradíš nám, kam směřujete?

Na českém trhu jsme jedním z nejvýraznějších hráčů. Teď se soustředíme na zahraničí, kde už je samozřejmě tužší konkurence. Ale pomalu se nám začíná dařit získávat zahraniční zakázky a nedávno jsme uzavřeli dvě strategická zahraniční partnerství v Anglii a Švýcarsku. V příštím roce budeme zároveň dál rozvíjet naše produkty Brainz VR Cinema a Music House a chystáme taky spoustu novinek.

Foto: archiv Brainz Immersive

Rozšířená realita vs. virtuální realita (přehled a rozdíly)

"Je pravda, že to, co vidíme očima, je jediná realita" - správné tvrzení.

Ale teď si představte, že pomocí VR boxu sledujete nějakou napínavou akci a budete mít pocit, že ji prožíváte doopravdy. Virtuální realita má vytvořit umělé prostředí pro uživatelský zážitek.

Mluvme o AR (rozšířené realitě), která na rozdíl od virtuální reality využívá prostředí uživatele v reálném čase a integraci digitálních informací, aby uživatelé měli pocit, že je to pro ně právě skutečný svět. Takto nová technologie rychle přináší rychlé změny do našeho reálného prostředí.

Co je to virtuální realita?"

YouTube video: Rozšířená realita vs. virtuální realita (přehled a rozdíly)

Virtuální realita vytváří stimulující prostředí pro uživatele, který může zažít a komunikovat s 3D světem. Tato technologie vytváří všechny druhy simulací smyslů, jako je sluch, hmat, pocit, vize atd. a uživatelé se tak mohou ponořit a komunikovat, jako by to prožívali doopravdy. Zážitky, které uživatel prožívá, mohou být podobné nebo zcela odlišné od skutečného světa.

Může být použita pro herní a zábavní účely

Pro vzdělávací účely, jako je výuka a školení

Pro lékařský a vojenský výcvik

Pro účely náboru a školení

Pro spolupráci práce s týmy

Aplikace virtuální realitySoftware technologie virtuální reality

Pro vývoj virtuálního světa se používá software VRML (Virtual Reality Modelling Language). Konzorcium Web3D pro vývoj webové 3D grafiky. Open source standard pro distribuci obsahu VR a WebVR (JavaScript API) pro podporu různých zařízení VR.

Hardware

Hardware zahrnuje snímače pohybu s gyroskopy pro identifikaci pohybů hlavy, rukou a těla. Stereoskopický HD displej pro interakci s 3D světem a jeden malý, ale rychlý procesor, který vám poskytne zážitek v reálném čase.

Co je rozšířená realita?

Na rozdíl od virtuální reality disponuje rozšířená realita objekty reálného světa s informacemi a vjemy generovanými počítačem nebo technologií, aby vytvořila simulované prostředí pro interaktivní uživatelský zážitek. Nevytváří žádné umělé prostředí, místo toho vylepšuje objekty reálného světa včetně vizuálních, sluchových, čichových a hmatových smyslů pro interakci v reálném čase.

Pro kapesní zařízení, jako jsou aplikace pro mobilní telefony

Pro herní účely (možná jste hráli Pokémon GO)

Pro navrhování interiérů, aby byl váš výběr efektivnější

Pro vzdělávací účely, jako je výuka medicíny. studentů

Pro navigační aplikace a prohlídku památek

Také pro reklamu a propagaci

Aplikace rozšířené realityTechnologický software pro rozšířenou realitu

Rozšířená realita používá ARML (Augmented Reality Markup Language), který byl vyvinut v rámci OGC (Open Geospatial Consortium), VazbyECMAScript , které pomáhají při přístupu k virtuálním objektům, a některé sady SDK.

Hardware

Rozšířená realita jednoduše potřebuje procesor, displej, vstupní zařízení, zařízení, jako jsou chytré telefony, tablety, počítače, které obsahují kameru, GPS, akcelerometr, polovodičový kompas, snímače pohybu pro interakci.

Vennův diagram rozšířené a virtuální reality

AR vs VR (rozdíly)

Funkce Virtuální realita Rozšířená realita Simulace Vytváří umělou simulaci, která je zcela odlišná od reálného světaVyužívá objekt z reálného světa a nechává se vylepšit počítačem-.generovaným vjemem pro interakci v reálném čase Imersivní VR je více imersivní než AR, protože využívá umělé prostředíMéně imersivní, ale dává uživatelům větší volnost Izolace Uživatel se izoluje od reálného světa a interaguje s umělým prostředímUživatel se nikdy neizoluje od reálného světa, dokonce jde o vylepšení reálného světa Přínosy Interaktivní marketing, budování značky a propagace. Pro výcvikové a vzdělávací účely, jako je vojenský a lékařský výcvik Vstupní a výstupní zařízení VR náhlavní souprava Smartphony, tablety, senzory atd. Vhodné pro Zprostředkování zážitků Pro účely navigace a GPS Zařízení HTC Vive, Oculus Rift, PlayStation VR, Samsung GearARkit, Google glass enterprise, Magic Leap, Pokémon Go

Závěrečné myšlenky o AR a VR

Z posledních několika let nabývají AR a VR na významu a jejich využití a přínosy jsou s rychlým rozvojem technologií vidět po celém světě. Jak jsme již mnohokrát slyšeli, vše, co se používá vědomě, může být konstruktivní, v opačném případě může být destruktivní pro celou společnost, a to samé platí pro každý typ technologie.

AR/VR lze považovat za jednu z nejlepších inovací pro zlepšení interakce v reálném čase a řešení pro zvýšení produktivity. Tato technologie se den ode dne rychle zlepšuje, takže uživatelská zkušenost je v reálném čase efektivnější.

Bio autora:

Autor je technologický nadšenec, který rád píše o technologiích. Přečtěte si další blogy, které napsal na .

Virtuální a rozšířená realita jako běžná součást našeho života

Virtuální realita je pojem, který se stále více prolíná do našich životů a její vývoj jde kupředu mílovými kroky. Už dávno není jen součástí herního průmyslu, ale čím dál více se hlásí o slovo využití virtuální reality v mnohem důležitějších situacích, ať už jsou to simulátory létání, řízení nebo třeba možnosti, které poskytuje vědě.

Kdy se začala psát historie virtuální reality?

Samotný termín Virtuální realita se často připisuje Damienovi Broderickovi, který jej použil ve svém sci-fi románu Judas Mandala. Ovšem podobný termín „umělá realita“ byl znám už od 70 let. 20. století díky Mironovi Kruegerovi. V roce 1968 sestrojil Ivan Sutherland spolu se svým žákem Bobem Sproullem na univerzitě v Harvardu první „headset“.

Zařízení bylo ještě dosti primitivní a zobrazovalo jen jednoduché prostředí. Větší skok pak znamenal rok 1977 kdy v Massachussetském technologickém institutu vytvořili odborníci program, který simuloval procházku v Aspenu. V roce 1985 založil Jaron Lanier společnost VPL Research, která přišla s prvními systémy „goggles and gloves“ (ochranné brýle a rukavice).

„Virtuální realita funguje na principu stereoskopického zobrazování. Vytváří různé vjemy pro každé oko a navozuje iluzi opravdového trojrozměrného prostředí.“

Využití virtuální reality v praxi

Virtuální realita má obrovský potenciál a možnosti využití. Samozřejmostí je využití v herním průmyslu, ale ono je toho mnohem víc. Své místo má třeba v oblasti lékařství při simulaci operací nebo výuce anatomie, dokonce některé společnosti přidávají ke svým propagačním materiálům jednoduché kartonové brýle pro VR či AR. Velice dobře slouží při sportu k dokonalému vytrénování správného pohybu, cviku a techniky.

Virtuální turismus

Virtuální turismus je další velký fenomén, u kterého lze předpokládat, že v budoucnu jeho atraktivita ještě vzroste. Obvykle jde o formu VR záznamu nějakého známého a oblíbeného místa. Bývá pořízen za účelem nalákání turistů ke skutečné návštěvě.

Někdo si ale vystačí jen s tím, že si bude připadat „jako by tam skutečně byl“. Takto můžete „navštívit“ vše možné od různých zákoutí Prahy až po pláž Maya Bay. Ta je teď koneckonců turistům nepřístupná, protože ji nadměrný turismus zničil, takže ji můžete vidět alespoň takto. To je asi ten největší přínos virtuální turistiky, který by mohla mít – ochrana přírody.

Virtuální realita a simulátory

Velmi důležitou roli hraje při výcviku pilotů. Letové simulátory s VR se mohou pohybovat od plně uzavřeného modulu až po několik počítačových monitorů, které ukazují pohled pilota. Podobně to funguje i u řidičského simulátoru. Lidé jsou tak mnohem lépe připraveni na skutečnou jízdu a jejich trénink velmi reálně připomíná skutečné situace. I když je třeba letecký simulátor s VR velmi drahý, je mnohem úspornější než skutečný let.

Aplikace pro virtuální realitu

Široké zaměření, přesně to charakterizuje nejrůznější aplikace virtuální reality. Mohou být herní i naučné. Například díky aplikaci Google Arts and Culture se podíváte do mnoha světových muzeí a galerií. Kdo má rád adrenalin, může vyzkoušet aplikaci Within VR s velmi zajímavým obsahem od dokumentů až po fantasy.

Cestovatelský Google Earth VR dnes už ani nemusíme představovat, ale zajímavé aplikace určené pro cestovatele poskytují i společnosti jako Qantas nebo třeba British Airways.

Rozšířená realita nebo virtuální?

Existuje virtuální realita a rozšířená realita. Řada lidí si tyto pojmy plete, a přitom to není to samé. Hlavní rozdíl spočívá v tom, jak jsou zobrazeny digitální informace. Rozšířená realita (AR – Augmented Reality) poskytuje obraz obohacený nebo chcete-li rozšířený o digitální obsah. Virtuální realita vytváří stoprocentní iluzi, kdy uživatel vnímá virtuální prostředí jako realitu.

Za rozšířenou virtuální realitu můžete označit třeba velice populární hru Pokémon GO, která našla i u nás mnoho hráčů. Lze ji využít také při plánování bydlení, u různých naučných aplikací nebo ve vědě a průmyslu. Sledovat se dá třeba na displeji chytrých mobilních zařízení, ale třeba i díky speciálním brýlím. Nabízí je společnosti jako Microsoft (HoloLens), Acer (Acer Mixed Reality Headset) či Google (Google Glass).

„Virtuální realita má i svá rizika. Při nevhodném použití by mohla vyvolat u pozorovatele či uživatele stav, kdy začne mít problém jasně rozlišit mezi reálným a virtuálním světem. Tím se může celkově zkreslit psychické vnímání i hodnocení skutečného prostředí.“